Dva dny před vysvědčením se naše škola opět proměnila v království plné statečných rytířů, rytířek a napínavých výzev. Děti ze všech tříd se vydaly se svými týmy dobývat jednotlivá stanoviště a sbírat cenné body. Tentokrát však nebylo potřeba tasit meče – rozhodovala šikovnost, rychlost, přesná muška a bystrost.
Na naše rytíře a rytířky čekala pestrá série disciplín. Vyzkoušeli si třeba střelbu ze vzduchovky, zdolávali opičí dráhu s pingpongovým míčkem na lžíci (a věřte, že udržet míček na správném místě bylo někdy těžší než porazit draka), předvedli své skokanské umění, změřili síly v hodu diskem a nechyběl ani kop na branku. Na dalších stanovištích museli pořádně potrápit své hlavičky a ukázat, že si rozumí i s čísly. Školou se nesly radostné výkřiky po každém vydařeném pokusu.
Celé dopoledne uteklo jako voda a my jsme si ho společně báječně užili. Každý tým bojoval s velkým nasazením, ale zároveň férově a s úsměvem. Odměna čekala na každý tým – vždyť největším vítězstvím byla společná radost z pohybu a spolupráce.
Letošní rytířské klání však doplnil ještě jeden výjimečný okamžik. Na závěr jsme společně zakopali vzácnou truhlu, do které děti ukryly své vzkazy pro budoucí generace. Kdo ví, možná ji za několik desítek let někdo objeví, opatrně otevře a s úsměvem si přečte slova, která dnes napsaly děti z naší školy. Je hezké pomyslet na to, že i obyčejný školní den může zanechat stopu, která bude jednou vyprávět příběh o přátelství, radosti a společně prožitých chvílích. A právě takové vzpomínky jsou tím nejcennějším pokladem.