Lehká námraza, teploty kolem nuly a zatažená obloha. Takto začal náš podzimně-zimní výlet do hor.
Pěší putování jsme zahájili ve Vrchlabí, přímo pod lanovkou Bubákov, kde jsme vždy lyžovali během školního pobytu na horách. Po výstupu do Strážného jsme se lehce občerstvili a pozdravili důvěrně známou chatu, kde jsme byli každoročně na lyžáku ubytováni.
Pak už jsme jen stoupali a stoupali do vyšších nadmořských výšek. Teplota klesala, sněhu přibývalo a my jsme se chůzí do kopce zdravě zadýchávali. Krajina se stále více ztrácela v mlze a později odpoledne se už naše unavené nožky začínaly hlásit o odpočinek. „Pančelko, kdy už tam budeme?“ ozývalo se stále častěji. Dvorská bouda se vynořila z bílého oparu právě včas. Zahřáli jsme se, dali si teplou večeři a zahráli si pár her v klubovně. Dokonce jsme zkusili i kulečník a stolní fotbálek.
Druhý den jsme se probudili do skutečné zimní pohádky. Teploty hluboko pod nulou, sníh křupal pod botami, rozcestníky byly zasněžené a mráz vykreslil na stromech a hustém porostu kleče nádherné ledové obrazce.
Čekalo nás další táhlé stoupání, ale hory nás brzy odměnily krásným výhledem na Luční boudu a její okolí. Horské slunce se střídavě skrývalo za šedými mraky, které se vzápětí rozplynuly, aby mohly zlaté paprsky znovu ozářit krkonošskou tundru. Cesta přes rašeliniště nám dovolila nabrat síly před výstupem na vrchol.
Pak už se nám Sněžka ukázala v celé své kráse. Zabalili jsme obličeje ještě více do šál a nákrčníků a vyrazili vzhůru. Chvílemi byl výstup opravdu náročný, silně foukalo a mráz štípal do tváří, ale nahoře jsme se usmáli a řekli si: Jóóó! Dali jsme to!!! Za nejnáročnější etapu našeho výletu jsme se odměnili horkou čokoládou a čajem a nechali rozmrznout červené tváře. -10 stupňů Celsia a mrazivý vítr, takové počasí vládlo nahoře na Sněžce.
Dál nás čekal už „jen“ sestup dolů do Velké Úpy. Museli jsme chvílemi kutálet sudy nebo běžet, jak nás sklon svahu hnal dolů. Řízek s kaší nám v restauraci dole pod kopcem chutnal jako nikdy předtím.
Jak vidíte, jsme holky a kluci, co se ničeho nebojí. Máme krásné vzpomínky a víme, že dokážeme hodně – stejně jako čarokrásná paní zima. A už teď se těšíme na lyžák!!!