ZŠMR

Návštěva Buštěhradu

Uplakané jarní počasí už je v plném proudu. Konec školního roku se blíží a je čas výletů. S devátou a šestou třídou jsme se vydali na pěší túru do Buštěhradu. Trošku jsme se báli, že nás někde zaskočí nějaká ta kapka deště, ale vyšlo nám to krásně. Stihli jsme spoustu věcí.

Navštívili jsem Buštěhradské muzeum Oty Pavla, ve kterém nám paní průvodkyně přiblížila jeho pohnutý život.

A pak jsem se po skupinkách rozutekli po Buštěhradě a hráli jsme hru Jak dědeček měnil, až vyměnil. A jaká byla cesta „kšeftařů“? To se dočtete pod jednotlivými fotografiemi.

Nejprve jsme dostaly od paní učitelky jehlu na šití. Došly jsme za paní Žáčkovou, která nám dala za jehlu stlačená mýdla ve tvaru květin. Vyšly jsme ze hřiště a šly jsme do obchodu. V obchodě jsme si koupily pití a šly jsme do galanterie, tam jsme mýdlo vyměnily za zápich do květináče. Zápich jsme vzaly a šly jsme do obchodu s mandlemi. Paní prodavačka nám za ptáčka dala mandle. Narazily jsme na naše kluky ze třídy, a ti nám řekli, že našli dobrou výměnu a ukázali nám kde. Paní, na kterou ukázali, nám za mandle dala dózu. Pak jsme šly za pánem, který umýval auto. Nejdřív nám pán nabídl nějaký drink, ten jsme ale odmítly, že je to proti pravidlům. Poté nám nabídl školní křídy, ty jsme přijaly, ale pán nám dózu nechal. Byly jsme moc rády. Křídy jsme si schovaly a šly měnit dózu. Dózu jsme vyměnily s hodnou paní za limonádu a odešly jsme na místo srazu.
Začali jsme s jehlou. Za jehlu jsme vyměnili sušená manga a manga jsme vyměnili za vlhčený ubrousek. Za vlhčený ubrousek jsme vyměnili 4 žvýkačky (bylo nám blbé někomu nabízet žvýkačky z ruky). Proto jsme žvýkačky snědli a vyměnili jsme je za Míšovu kartičku. Kartičku jsme vyměnili za dřevěného sobíka. Sobíka jsme vyměnili za krabičku a formu na nanuky. Formu na nanuky jsme si nechali, protože se nám líbila. Krabičku jsme vyměnili za náhrdelník. Náhrdelník jsme vyměnili za propisku a propisku za malovaný kamínek. Kamínek jsme vyměnili za dřevěný kalich. To je všechno. Moc se nám to líbilo.
Po přijetí výzvy jsme okamžitě vyrazili do sekáče. Tam se nám podařil dobrý obchod: jehla za špendlík. Hned za rohem se nám podařilo přepadnout paní a přesvědčit ji, že špendlík je hodnotnější než kapesníky. Dalším cílem bylo papírnictví, ale to bylo k naší smůle zavřené. Naštěstí vedle parkovala dodávka plná svačících dělníků. Ti nám ubrousky vyměnili za hliníkovou pokličku. Pak už jsme měnili rychle. Pokličku za kamínek, kamínek za propisku, propisku za baterku a baterku za rozbitý metr. Poté jsme potkali paní učitelky, a ty nám nenápadně naznačily správnou cestu. Metr jsme vyměnili za čaj z Albi, a ten za finální úlovek, keramický hrneček.
Jako první jsme od paní učitelky dostaly jehlu. Tu jsme vyměnily za sladké mandle od moc milé paní. Dále jsme potkaly pána, který nám dal dezinfekci a nechal nám nadále mandle. Potom jsme potkaly paní s kočárkem, která nám dala čistící ubrousek na brýle. A nakonec jsme to vyměnily za krásnou brož.
Začali jsme jako všichni ostatní s jehlou. Tu jsme kvapně vyměnili za balíček sirek. Vyrazili jsme hlouběji do ulic za snahou najít lidi. Naše naděje se naplnila. Hned po pár desítkách metrů jsme sirky vyměnili za montážní klíč (velikosti 10 a 11). Osud nás nenechal dlouho čekat a klíč jsme vyměnili za pestrobarevný náramek. U náramku jsme se zasekli. Až nakonec nám jej dělníci na stavbě vyměnili za kovovou orlí hlavu. Štěstí se k nám navracelo a získali jsme obchodem více věcí. V autoservise jsme získali oboustranný šroubovák a velkou matici, přidal se k němu korektor a dostali jsme ještě fotbalové kartičky z Lidlu. Na cestě zpět jsme vyměnili šroubovák za vzorový kus střešní lepenky. Čirou náhodou jsme za kartičky získali cigaretové papírky (bez náplně).

Všichni si to užili, jak se patří. Děkujeme paní učitelce Salátové za zábavnou hru.

A jedna výchovná na závěr …

Byla daná jasná pravidla. Nesmíte donést živé zvíře, alkohol, cigarety a zakázané látky! Pokud jste četli pozorně, víte, že jeden získaný předmět byl na hraně. Museli jsme to společně probrat a vysvětlit si to. Ale i to život přinese. Je potřeba to jen řešit.