V nedávné době jsme se tak trochu stali mezinárodní školou..kromě češtiny, angličtiny, němčiny, ruštiny zní u nás stále častěji i ukrajinština. Děkujeme všem anonymním dárcům, kterým bychom chtěli poděkovat osobně, jenže někteří beze slov a nenápadně dávají často tiše a nenápadně buď finance nebo potravinové a drogeristické dary. Starší paní o hůlkách chtěla předat peněžní dar konkrétní ukrajinské rodině a jejich setkání bylo velmi dojemné. Tváře nových dětí, které byly samozřejmě nedůvěřivé a vystrašené z velkých změn, se proměňují v normální veselé obličeje, hlavně díky vstřícnosti našich českých dětí, které je hezky přijímají. Oni se učí česky a my zase ukrajinsky, např. slovo PROSÍM, které v ukrajinštině dalo i název tomuto příspěvku. Sbírka pokračuje do odvolání, oblečení stále nesbíráme, momentálně sháníme třičtvrteční kytaru pro ukrajinského chlapce. Спасибі…
